Délka trasy: 212km
Odkaz na mapu: https://mapy.com/s/gunuhohamu
Hodnocení trasy:
Silnice: 8/10
Zatáčky: 10/10
Zajímavá místa na trase: 10/10
Příroda/výhledy: 9/10
Občerstvení na trase: 0/10
Zajímavá místa po trase
Jesenická vesnička U Houbiček
Odkaz: https://www.hotel-jesenice.cz/
Šmoulí vesnička U houbiček vyrostla na břehu Velkého rybníka v obci Jesenice, v areálu hotelu Jesenice. Jedná se o chatičky ve tvaru houbiček známé z pohádky Šmoulové. Kapacita houbiček je 4-5 osob. Každá houbička má dvě patra, dole se nachází předsíň, koupelna a ložnice s manželskou postelí, nahoře je pak ložnice se dvěma až třemi lůžky.
Zámek Rabštejn nad Střelou
Odkaz: www.rabstejn-zamek.cz
Rabštejn nad Střelou je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném historickém městečku v okrese Plzeň-sever. Založen byl Oldřichem Pluhem z Rabštejna ve třicátých letech čtrnáctého století. V dalších letech se mezi majiteli vystřídala řada šlechtických rodů a po určitou dobu patřil českým králům.
Skoky
Odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Skoky_(%C5%BDlutice)
Skoky jsou zaniklá vesnice, dnes součást města Žlutice v okrese Karlovy Vary. Leží nad žlutickou přehradou a dochovaly se zde zříceniny hostince, hřbitova, stodoly a barokního poutního kostela Navštívení Panny Marie, který byl poškozen krádežemi. Původní název vesnice byl odvozen z německého slova Stock a postupně se měnil. První zmínky pocházejí z roku 1518. V roce 1717 byla postavena kaple Panny Marie Pomocnice, která se stala významným poutním místem navštěvovaným až 40 000 poutníky ročně. V roce 1982 Skoky ztratily stálé obyvatelstvo. V současnosti je kostel občas přístupný a pořádají se zde akce, spolek Pod střechou se zasloužil o jeho opravu a vznikla Skokovská stezka. V roce 1921 zde žilo 159 německých obyvatel.
Pláž lom Albeřice
V oblasti Doupovských hor na Karlovarsku v západních Čechách se u obce Verušičky ukrývá v divoké přírodě zatopený kamenolom Albeřice. Voda je v něm azurová, v 80. letech byl při těžbě kamene narušen proud podzemní vody. Lom se pak postupně zaplnil a vzniklo jezero.
Iluzivní brány
Čtyři samostatně stojící bloky zdi, jako součást barokní zámecké zahrady, v minulosti s bohatou štukovou výzdobou.
Zámek Valeč
Odkaz: www.zamek-valec.cz/cs
Původní renesanční zámek byl zničen v letech 1620–1621. Na jeho pozůstatcích byl Janem Kryštofem Kagerem, svobodným pánem ze Štampachu v první třetině 18. století postaven nový barokní zámek. Na stavbě zámku i celého panství se podíleli přední architekti a umělci tehdejší doby.
V roce 1847 proběhla úprava ve stylu novorenesance, později také ve stylu novobaroka.
Po 2. světové válce byl zkonfiskován a sloužil jako dětský domov. Roku 1975 dvoupatrová budova s hranolovými věžemi vyhořela. Od roku 1995 probíhají rekonstrukční práce a zámku se vrací dřívější lesk.
K budově přiléhá zámecký park založený počátkem 18. století. Jeho přírodní zákoutí doplnili drobné stavby a kaskádová fontána, letohrádek, amfiteátr nebo sochy M. B. Brauna. Budovu zámku si můžete prohlédnout bez průvodce. Zámecký park je celoročně volně přístupný od úsvitu do soumraku a vstupné je dobrovolné.
Čertův kámen
Obří balvan podle pověsti přinesl na místo, kde dnes leží, čert. Podle jednoho z vyprávění jím chtěl zavalit studnu v Pnětlukách, podle jiného letěl s kamenem do Říma, aby ho svrhl na chrám svatého Petra, podle třetí verze měl v úmyslu shodit kámen na kostelík sv. Prokopa v Mutějovicích. Všechny pověsti se však shodují v tom, že čert úkol nesplnil.
Když kohout v Mutějovicích třikrát zakokrhal, čert ztratil sílu a kámen upustil. Někteří badatelé se domnívají, že křemencový balvan, který váží několik tun, může souviset s megalitickými kamennými řadami u Kounova. Jedna z prohlubní na vrchu kamene prý sloužila jako vizír. V okolí Čertova kamene je několik archeologických nalezišť, k nejvýznamnějším objevům patří nález křemencového pěstního klínu ze starší doby kamenné (asi 250 tisíc let př. n. l.) a pozůstatky lovecké stanice z pozdního paleolitu (kolem 10 tisíc let př. n. l.).
Vlastní trasa
Jinak nezapomínejte, vlstní trasu si nyní můžete vytvořit i na našem MOTORKÁŘSKÉM PLÁNOVAČI TRAS
