Motorkáři jedou pro děti 2026

Jak vše začalo:

Je přibližně polovina června roku 2026 a v tom mi přichází zpráva od Petra Svobody, že ho kontaktoval náš kamarád Petr Pavlát alias Bagr s myšlenkou uspořádat motorkářský sraz. Ale je potřeba se sejít a vše probrat. Říkam si proč ne, popovídat si o tom můžeme a pak uvidíme. V nejbližších dnech se všichni scházíme u Petra S.. Bagr přichází s myšlenkou celý výtěžek z této akce použít na podporu dětí z onkologie Motol a zda by to celé šlo udělat pod záštitou Motorkáři Slaný. Na tuto myšlenku se nedá říci ne, jde přeci o pomoc dětem, které místo toho, aby měly krásné dětství a pobíhaly po hřištích, musí být v nemocnici a bojovat o svůj život. Bohužel ne vždy tento boj dopadne vítězně. S Bagrem jsme si plácli a šli do toho. Při otázce na termín akce, zaznělo něco šíleného. 25.července 2026 – to je za měsíc! A místo? V Kempu Branov, který provozuje náš kamarád Milan Cimrman. Šibeniční termín na přípravy v nás trochu vyvolává obavy, ale je to pro dobrou věc tak se do všecho pouštíme.

A jde se na přípravy:

Všichni jsme skoro denně v kontaktu a řešíme kdo a co jak zařídil/zařídí. Petr S. si bere na starosti grafiku. Bagr zařizuje soutěže na akci, já zařizuji zveřejňování v médiích a distribuci letáků do různých koutů České republiky. Milan obstarává do kempu hudební produkci, domlouvá několika hudebních skupin a aby bylo vše v rámci legislativy v pořádku, zajišťuje veškerá povolení pro spanilou jízdu. Do toho se všichni snažíme získat co nejvíce sponzorů a tím shromáždit finanční prostředky, které následně předáme nemocnici Motol.

Probíhá komunikace s vedením města Slaný, zda nám oficiálně celou akci zastřeší, což se nakonec daří. Celý průběh příprav samozřejmě provází i nějaké menší překážky, ale i ty se daří překonávat. Na začátku července se opět všichni scházíme, tentokrát před Českou Spořitelnou ve Slaném, a jdeme založit transparentní účet, aby sbírka probíhala veřejně a bylo dohledatelné, kolik peněz se vybralo a kam vybrané peníze byly nakonec předány. V následujících dnech všichni co nejvíce akci propagujeme, jelikož čas je neúprosný a termín srazu se blíží. Obesíláme firmy v okolí, vylepujeme letáky, zahlcujeme sociální sítě propagačním materiálem.

Napadá mě spásná myšlenka oslovit místní rádio Relax, zda by nám v rámci dobročinnosti nepomohli s propagací přes jejich rádiové vlny. A opět úspěch. Ozvala se mi paní Navarrová z rádia, že nám rádi pomohou. Zajistila nám vysílací časy v týdnu před celou akcí. Tímto jim patří velké poděkování za jejich pomoc.

Cca 3 týdny před akcí vyrážíme na výlet na naše oblíbené místo v Litoměřicích do Zastávky pro motorkáře nazývané někdy „tunel“. Zde nás vítá náš kamarád a provozovatel v jedné osobně Oťas. Máme na něj prosbu, zda by bylo možné u něj vyvěsit plakáty s naší akcí. A opět nastává něco co nikdo nečekal. Oťas nám nabízí , že v době probíhající akce u něj v tunelu otevře také sbírku. Každé zaplacené vstupné od motorkářů, kteří k němu o tomto víkendu zavítají, nám věnuje. Zárověň bude mít na baru pokladnu, do které jeho návštěvníci budou moci dobrovolně přispět. I Oťasovi a jeho Zastávce pro motorkáře patří velké díky.

Čas opět utíká, zbývá poslední týden do akce. U všech stoupá nervozita, zda se vše podaří, zda jsme na něco nezapomněli, jestli vůbec někdo dorazí.

Milan v kempu začíná mít také obavy, aby bylo dost pořadatelů a vše proběhlo jak má.

Bagr do akce zapojuje svoji ženu Katku, která obstarává distribuci letáků a dětský koutek na akci.

Petr S. zapojuje svoji manželku Alču, zda by nám v kempu nepomohla s organizací.

Já jsem požádal moji přítelkyni Helču, která nám pomohla s tiskem cedulí  a i s organizací v době konání.

Následně jsem přizval i mého kamaráda Pepu Vančuru s manželkou Janou, kteří bez váhání také souhlasili, že nám na místě s organizací pomůžou.

Vše finišuje a den D se blíží

Ale ještě dva dny před odjezdem do kempu za mnou přišla moje dcerka Karolínka (11let) s kamarádkou Sárou (12let), jestli by také nemohly pomoct. Že by nacvičily taneční vystoupení a předvedly ho na akci. Souhlasil jsem a holky se daly do nácviku.

Odjezd na akci a den D.

Je pátek 24.7.Po příchodu z práce nakládáme věci a děti do auta. Já s Pepou jedeme na motorkách. Vyrážíme s očekáváním, nervozitou a nadšením. Přijíždíme k mostu v Roztokách u Křivoklátu a začínáme s rozvěšováním směrových cedulí. Při příjezdu do kempu míjíme Bagra, který se musel vrátit domů kvůli rodinným povinnostem ohledně psích členů rodiny. V kempu zůstává jen jeho manžela Katka, která chystá dětský koutek na sobotní akci. V kempu nás vítá Milan Cimrman a ukazuje nám, co je vše v kempu na zítřejší akci pripraveno. Jdeme postavit stany, dát si večeři a pro velmi krátké poradě jdeme s přicházející nocí spát.

Nastává sobotní ráno. Probouzíme se ještě před budíkem, se smíšenými pocity ohledně dnešní akce. Nikdo z nás nemá s pořádáním podobné akce zkušenost.

Po snídani a ranní hygieně se vrháme do finálních příprav – příprava stánku, rozmístění cedulí s označením prostoru pro motorkáře atd., poslední detaily. Během rána přijíždí do kempu Milan, Petr s Alčou v doprovodu Honzy Stuchlíka a Bagr. Všichni se vrhají do posledních příprav a dolaďování detailů. Moje dcerka Karolínka s kamarádkou Sárou už jen dolaďují své taneční vystoupení a můj synátor Ondrášek se shání po vestě s nápisem Pořadatel. Jelikož jeho motorka minibike po pár svezeních vypověděla službu v podobě rozbitého startování, aktivně a zodpovědně se ujímá role pořadatele a vítače. Celá akce je oficiálně naplánována od 10:00, ale už něco málo po 9 hodině vítáme první motorkáře. Ondrášek se ujímá navádění motorkářů na parkovací místa.

Těsně před devátou ještě přijíždějí kluci z Battleground gym, které zajistil Bagr. Kluci přivážejí stůl na soutěž v páce a 100kg jednoruční činku. Za každého kdo tuto jednoruční činku zvedne přispěje Battleground 100kč na sbírku Motorkáři jedou pro děti. Ačkoliv se to zdá nemožné takovou váhu zvednou, nacházejí se jedinci, kteří výzvu přijmou a daří se jim zvítězit. Nakonec takovích jedinců je 22. Kloubouk dolů před nimi.

Po desáté hodině přichází uvítací proslov Milana a Bagra. Během tohoto uvítání se návštěvni dozvídají jaký program je čeká. Po úvodním proslovu následuje taneční vystoupení Karolínky a Sáry, které je odměněno zaslouženým potleskem.

Blíží se pomalu půl jedné, kdy má přijít na řadu oblíbená spanilá jízda. Do kempu přijíždějí dva policejní vozy, které nám budou pomáhat celou cestu, aby proběhla co nejbezpečněji. Na stánku s pokladnou zažívají opravdový frmol a příval návštěvníků a pokladna se úspěšně zaplňuje. Někdo přináší hotovost, jiný posílá peníze přímo na transparentní účet přes dostupný QR kód.

Ondrášek s Pepou Vančurou navádějí další přijíždějící motorkáře a podávají jim informace o blížící se spanilé jízdě.

Na půl jednou, se učástníci spanilé jízdy řadí na spodní návsi obce Branov. Milan Cimrman, ještě rozdává pár posledních bezpečnostních instrukcí a vyrážíme.

Trasa vede krásnou křivoklátskou krajinou přes Roztoky, Leontýn, Karlov, Skryje, Týřovice, hospodu U Rozvědčíka, Nezabudice, Městečko, Křivoklát a zpět přes Roztoky do kempu Branov. Samozřejmě, když si člověk něco naplánuje, ne vždy to dopadne a jedničku.

Ve Skryjích jsme si dali menší zastávku a čekali na pár motorkářů, kteří během jízdy špatně odbočili. Po chvíli se opět všichni potkáváme a vydáváme se opět na cestu. Při průjezdu obcemi na nás většina lidí nadšeně mává. Druhý menší zádrhel nastává v obci Křivoklát, kdy se několik motorkářů odpojuje ze spanilé jízdy a zamíří směr obec Požáry. Bohužel tím za sebou nevědomky strhnou větší část motorkářského průvodu. Já společně s Bagrem jedeme za touto částí motorkářů a navádíme je zpět do kempu Branov. Byť to v první chvíli vypadá, jako problém ve finále se všichni vracíme spokojeně do kempu nadšení, že jsme si spanilou jízdu prodloužili a měli možnost vidět hrad Křivoklát i z jiného úhlu.

Po návratu ze spanilé jízdy čeká návštěvníky srazu hudební produkce v podání kapel KudyKam, Bažina boys, Mix Band, Stanislav Bejček, Radim Flender.

Ještě, než se rozjíždí hudební show, přijíždí do kempu skvělá parta Jawáků z Nového Strašecí na svých úžasných dobových strojích Jawa, kteří s nadšením vyprávějí o svých strojích a bez váhání jdou podpořit náš záměr.

Cca v 17:00 se ukončuje vybírání příspěvků na tuto dobročinnou akci, proběhne sčítání hotovosti a následně dojde k vyhlášení celkové vybrané částky. Za ten den se vybralo neuvěřitelných 27,000,- v hotovosti + částka, která se přibyla na transparentním účtu. To bohužel nevíme úplně přesně, protože každá banka platby připisuje s určitou prodlevou.

Po vyhlášení již následuje hudební produkce a volná zábava, po které se někteří účastníci zabydlí v kempu a jiní míří ke svým domovům.

Den po té

Probouzíme se ve stanu s dobrým pocitem. Na to, jak málo času bylo na celou přípravu, se akce velmi podařila. Stále přetrvává překvapení, jaké částky jsme dosáhli.

Balíme věci a míříme směr Zastávka pro motorkáře v Litoměřicích, kde souběžně probíhala též sbírka této akce. Po příjezdu náš nadšeně vítá Oťas. Po kamarádském pokecu nám Oťas předává čistě za Zastávku tunel částku 5000,- + částku vybranou na dobrovolných příspěvcích. Celková suma, kterou jsme od Zastávky pro motorkáře převzali, činí 8454,-. Tímto patří Oťasovi další velké díky za jeho podporu.

Předání

Pár dní po akci ještě přichází příspěvky a celková částka šplhá na finálních 117.644,-

Na 10.8.2026 ve 13:00 máme s Bagrem domluvenou schůzku s paní Růžičkovou z oddělení onkologie Motol ohledně předání finančního daru a podepsání darovací smlouvy.

Paní Růžičková nás vítá a při přátelském rozhovoru o průběhu sbírky došlo k podepsání darovací smlouvy a předání finančního daru.

Poděkování

Největší poděkování patří vám všem, kteří jste přispěli, bez vás by to takto nedopadlo.

Další velké díky patří mediální podpoře rádia Relax, Zastávce pro motorkáře v Litoměřicích za spolupráci při výběru finančních prostředků a kempu Branov.

DÍKY MOC